Domů
Informace o nás
Jsme občané a rodiče, kteří cítí potřebu žádat stát, o umožnění nést plnou odpovědnost za zdraví své i svého dítěte.
Lucie S.Groverová, 37let, matka čtyř dětí. Výtvarnice, spisovatelka, nezávislá publicistka, lektorka kursů kresby.
Jelikož jsem zastáncem celostního přístupu ke zdraví člověka, vnímala jsem plošné očkování bez ohledu na individualitu jedince vždy jako nesprávný zásah do organismu.
Vysvětlení oficiální lékařské vědy bez možnosti konfrontace s jiným názorem převážila. Zůstaly vnitřní pochybnosti. A ty mne spolu s vedlejšími následky po očkování prvního dítěte přivedly k vyhledávání různorodých informací.Vznikly ve mne další otázky:
Proč je očkování prezentováno jako jediná účinná prevence? Proč se ve stejné míře nehovoří o zdravém životním stylu, dlouhodobém kojení, potřebě dobrého fyzického i psychického stavu? Proč je používána reklama, postavená na zastrašování...Proč nemohu mít jako rodič beztrestnou možnost rozhodnout o tom, co bude nebo nebude do těla mých dětí vpravováno?
Martina Suchánková, 36 let, matka dvou dětí.
O očkování jsem se začala zajímat až s příchodem dětí. Velmi brzy jsem
zjistila, jak je toto téma rozsáhlé, mnohovrstevnaté a kontroverzní.
Složitost nabývání nejednostranných informací, setkání se s dalšími
rodiči, řešícími stejné téma a problémy, které nastanou při volbě
jakéhokoliv jiného než zákonem nařízeného schématu mě nenechaly chladnou.
Do snahy o možnost svobodné volby pro každého a dostupnost objektivních
informací nyní napínám své síly (předevím v občanském sdružení ROZALIO
- Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu v očkování).
Zbyněk Piro, 47 let, otec čtyř dětí .
Život mě naučil pochybovat vždy a o všem, vážit si moudrosti Přírody a
nesamozřejmé svobody.
Markéta Melicharová, 40 let, matka pěti dětí,
Majitelka malé jazykové školy v Lysé nad Labem
O očkování jsem se začala zajímat, dle mého názoru, příliš pozdě. Všechny čtyři starší děti jsou očkované dle očkovacího kalendáře. Má nejmladší dcera dostala po druhé dávce hexavakcíny epileptické záchvaty. Teprve to mne donutilo začít o očkování přemýšlet. Do té doby bylo očkování pro mne a celou rodinu zcela automatické. Nikdy jsem o něm nepochybovala.
Dnes se ptám, jak je to možné? Vždy jsem se snažila dát svým dětem to nejlepší. Kojení, stravu pokud možno bio, převařenou vodu...... A pak jdu k lékaři a nechám svému dítěti bez jakékoliv úvahy vpravit až 6 nemocí najednou, a to ve chvíli, kdy jeho imunitní systém evidentně nemůže být zcela vyvinutý?
Touto peticí bych chtěla všechny rodiče upozornit na to, že je potřeba i o očkování kriticky přemýšlet. Pokud bych měla před patnácti lety stejné informace, jako mám teď, nenechala bych do svých dětí nikdy vpravit tolik očkovacích látek, kolik předepisuje povinný očkovací kalendář.
Důležité otázky, jako jsou dlouhodobé účinky očkování na jednotlivce i celou společnost a pozitivní účinky některých nemocí na kvalitu zdraví, nebyly nikdy věděcky zodpovězeny. Očkování může zamezit šíření některých nemocí, ale zároveň může poškodit (někdy zcela fatálně) zdravého člověka. Proto je rozhodování o očkování, s ohledem na všechny nejasnosti (a je jich i bude skutečně velmi mnoho) intuitivním rozhodnutím. I z tohoto důvodu by měli mít všichni právo na své vlastní svobodné rozhodnutí.
Pavel Vosáhlo, 41 let, otec dvou dětí, pracuji ve zdravotnictví.
Můj negativní vztah k očkování vzrůstal úměrně k množství poznatků o této
problematické praktice. Vadí mi, že o tom, co je pro mé děti dobré, rozhoduje
anonymní úředník, který nás osobně nezná, jedná z pozice moci a naše názory,
zkušenosti, sociální a zdravotní podmínky jsou mu lhostejné. Další, pro mne
nepřijatelnou praktikou, je nucené očkování dětí v prvních měsících života,
aniž by byly testovány na případný deficit imunity (a podle vyjádření
odborníků to ani není možné), s dětmi se tedy vlastně hraje jakási ruská
ruleta. Svou aktivitou se chci domoci toho, abych mohl svobodně a beztrestně
rozhodovat o tom, jakým způsobem bude pečováno o zdraví mých dětí.
Lukáš Sehnal, 34 let, otec jednoho dítěte, masér - terapeut.
Dcera je očkovaná vakcínou TBC a třemi hexavakcínami. Čtvrtou Hexavakcínu jsme již neočkovali, neboť v té době jsem získal přístup k pravdivým informacím o očkování. Poté jsme společně s mou ženou odmítli povinné očkování úplně s tím, že jsme pediatrovi podepsali vše, co k tomuto náleží.
Příliš se nezatěžujeme tím, co bude, kvůli našim svobodným rozhodnutím, byrokraticky následovat. Obava z jakýchsi následků svobodné volby očkování naprosto přehlušuje vědomí faktu, že jsem pro zdraví svého dítěte učinil více, než bych učinil v případě, kdy bych se podvolil nesmyslnému, strach nahánějícímu právnímu tlaku, a dítě bych očkovat nechal.
Veškeré povinné očkování vnímáme jako veliký byznys, který je posvěcen státními orgány a který pod zástěrkou veřejného zdraví vydělává peníze na lidech, kteří ani zdaleka netuší, jaké látky a sloučeniny jsou do jejich organismů vpravovány.
Nestavím se za zrušení očkování, ale za právo na veškeré informace o očkování, na jejichž základě se může každý občan naší země svobodně rozhodnout, zda očkování ano či ne, jestli takovou vakcínu, nebo jinou.
www.alternativni-masaze.webnode.cz
Ctirad Oráč, 35let, otec dvou dětí.
Po negativních zkušenostech s očkováním hexavakcínou u staršího dítěte jsem se začal více zajímat o problematiku očkování. Nejsem odpůrcem očkování jako takového. Spolu s manželkou jsme však měli šanci poznat, jak fungují systémy očkování v zahraničí a rádi bychom dosáhli toho, aby i v této republice bylo očkování na dobrovolné bázi, podobně jako je tomu na jih i západ od nás. Je nepřípustné, aby o tak závažném kroku, jakým je právě očkování, libovolně rozhodovali úředníci na základě vyhlášky, namísto toho, aby se u každého jedince individuálně posoudila veškerá pozitiva i negativa očkování.